Výpotek na gelu: co opravdu znamená a proč bezvýpotkový neznamená tvrdý

Při výběru materiálu řešíme barvu, krytí, hustotu, pevnost nebo pružnost. Ale co výpotek?

K napsání tohoto článku mě přivedl úplně obyčejný dotaz zákaznice: zda máme bílý gel, který má po vytvrzení výpotek.

Samozřejmě že máme. Jenže při odpovědi mě napadlo: Proč vlastně někdy výpotek chceme a jindy hledáme materiál bez něj? Má nám bezvýpotkový produkt pouze ušetřit práci, například u závěrečného lesku? Znamená snad lepší krytí? A proč potom existují bezvýpotkové barevné, French nebo nail-art gely?

A hlavně: co nám informace „s výpotkem“ nebo „bez výpotku“ skutečně říká o vlastnostech materiálu?

Po více než dvaceti letech práce s UV/LED materiály jsem zjistila, že některé poučky, které jsme se kdysi učily, stále dávají praktický smysl. Jen jejich vysvětlení dnes nemusí být tak jednoduché, jak jsme si myslely.

Co je vlastně výpotek?

Po polymerizaci některých UV/LED materiálů zůstává na jejich povrchu lepivá vrstva, kterou označujeme jako výpotek, disperzní nebo inhibiční vrstvu.

Její vznik souvisí mimo jiné s působením kyslíku na radikálovou polymeraci. Na povrchu materiálu, který je v kontaktu se vzduchem, kyslík polymeraci částečně inhibuje, a povrch proto nemusí dosáhnout stejné míry konverze jako materiál pod ním.

U některých produktů je výpotek výrazný, u jiných téměř neznatelný a některé jsou formulovány jako bezvýpotkové.

Výpotkový neznamená horší. Bezvýpotkový neznamená lepší.

Jde o různé vlastnosti konkrétních gelů a důležité je především to, k čemu daný produkt potřebujeme.

Bez výpotku = tvrdý? Tady jsem se zastavila

Dlouhá léta jsem měla bezvýpotkové materiály spojené také s tvrdším, někdy až „sklovitým“ povrchem. A také jsem to tvrdila.

Nebylo jich mnoho. U nás to byl například Quick Finish a řada Perfect Line u barevných gelů.

Měla jsem pravdu pouze zčásti.

U některých produktů toto chování skutečně pozoruji dodnes. Jenže stačilo vzít několik novějších materiálů, vytvrdit je ve stejné tenké vrstvě a začít je porovnávat.

A jednoduché pravidlo se rozpadlo.

Například Quick Finish 1408 po vytvrzení v tenké vrstvě při ohnutí praskne. Novější bezvýpotkový Brilliant Gloss 1484 se přitom ve stejné jednoduché zkoušce chová podstatně pružněji.

Oba jsou bez výpotku.

U Quick Finish jsme z praxe věděly, že jako poslední vrstva na pružnější modelaci mohl někdy prasknout. Na pevné modelaci naopak fungoval výborně. Podobnou zkušenost jsme kdysi řešily i u řady Perfect Line.

Stejně zajímavé je srovnání novějších bezvýpotkových Cat Eye a Reflective gel laků. Jeden může po polymerizaci zůstat poměrně pružný, zatímco jiný je v tenké vrstvě výrazně křehčí.

Bezvýpotkový dnes tedy automaticky neznamená tvrdý.

Výpotek nám sám o sobě neříká, zda bude výsledný materiál tvrdý, měkký, pevný nebo pružný.

Mechanické vlastnosti vytvrzeného produktu jsou výsledkem jeho složení, poměru použitých složek, struktury vzniklé polymerní sítě, míry zesíťování, fotoiniciačního systému, pigmentů či dalších plniv a samozřejmě také správné polymerizace.

Proto bych dnes ani rozdíl mezi Cat Eye, Reflective nebo Basic gel laky automaticky nepřičítala magnetickému pigmentu, třpytkám nebo jedné konkrétní složce. Bez znalosti celé formulace bych pouze hádala.

Informace „bez výpotku“ nám tedy sama o sobě nestačí k posouzení mechanických vlastností materiálu.

Quick Finish Natur: příklad, který mě naučil hodně

Jeden velmi dobrý příklad máme přímo z praxe DENATO.

Kvůli legislativním změnám jsme museli nahradit oblíbený Quick Finish Natur, který si mnohé z vás pamatují.

Původní produkt byl stejně jako Quick Finish tvrdý, bezvýpotkový a měl jednu vlastnost, kterou jsme milovaly při nail artu: pigmenty bylo možné do jeho povrchu zaleštit do téměř zrcadlového efektu, a to dokonce i s odstupem několika dnů.

Samozřejmě jsme chtěli nechat vyrobit co nejpodobnější náhradu.

Jenže při reformulaci a současném požadavku zachovat bezvýpotkový charakter produktu už nebylo možné jednoduše vytvořit naprosto stejný materiál se všemi původními vlastnostmi.

Nový produkt máme. Jako bezvýpotkový lesk funguje výborně a v některých vlastnostech nám dokonce vyhovuje více.

Pigment už do něj ale stejným způsobem jako do původního Quick Finish Natur nezaleštíme.

A právě to je krásná ukázka toho, jak komplexní formulace UV/LED materiálu je.

Změna suroviny nebo fotoiniciačního systému totiž nemusí znamenat pouze „vyjmeme jednu látku a nahradíme ji jinou“.

Výsledná formulace musí znovu fungovat jako celek:

• polymerizovat v určené lampě a čase,
• vytvořit požadovaný povrch,
• mít správnou tvrdost nebo pružnost,
• zachovat lesk,
• přilnavost,
• a další požadované vlastnosti.

Dva produkty tedy můžeme označit stejně jako „bezvýpotkové“, a přesto se jejich povrch po polymerizaci může chovat natolik odlišně, že technika nail artu fungující na jednom nebude fungovat na druhém.

Má tedy výpotek nějakou funkci?

Tady se dostávám k poučce, kterou si možná pamatují nehtařky, které začínaly podobně dávno jako já:

„Gel drží na výpotku nebo na zdrsněném povrchu.“

Tak jsme se to učily před více než dvaceti lety a prakticky nám toto pravidlo fungovalo.

Dnes už bych ale byla opatrnější se slovem „pouze“.

Výpotek totiž nevzniká primárně proto, aby jednotlivé vrstvy gelu „slepil“. Je především důsledkem kyslíkové inhibice polymerace na povrchu materiálu.

Při vytvrzování UV/LED materiálu fotoiniciátory po ozáření spustí polymerační reakci. Na samotném povrchu je však materiál v kontaktu s kyslíkem ze vzduchu, který radikálovou polymeraci částečně tlumí.

Výsledkem může být známá lepivá povrchová, inhibiční neboli disperzní vrstva.

Výpotek tedy není známkou toho, že by lampa na povrch „nedosvítila“, ani automaticky špatně vytvrzeného materiálu.

U produktu formulovaného jako výpotkový jde o očekávaný výsledek polymerizace.

Většina stavebních materiálů výpotek má, stejně jako řada bází a barevných gelů.

A právě vlastností této vrstvy jsme se naučily při práci využívat.

Je výpotek „lepidlem“ mezi jednotlivými vrstvami?

Často se můžeme setkat s přirovnáním, že výpotek funguje jako oboustranná lepicí páska mezi jednotlivými vrstvami gelu.

Pro praxi je to snadno představitelné. Chemicky je ale skutečnost složitější.

Výpotková vrstva může u kompatibilních světlem vytvrzovaných materiálů podpořit kontakt a propojení následující vrstvy.

Neznamená to však, že bez ní se dvě polymerní vrstvy spojit nemohou.

Výpotek tedy není jedinou podmínkou mezivrstvové adheze.

Kdyby byl, proč by materiál držel na správně zbroušeném povrchu?

Výpotek může spojení kompatibilních vrstev podpořit, ale není jediným mechanismem, díky kterému na sobě jednotlivé vrstvy drží.

Proto také není potřeba výpotek mezi jednotlivými kroky modelace automaticky stírat, pokud to technologický postup konkrétního systému nevyžaduje.

Stejně tak ale neplatí opačná rovnice:

Bez výpotku neznamená, že další vrstva nebude držet.

Pokud pracuji na hladkém bezvýpotkovém povrchu, řídím se především doporučením výrobce a kompatibilitou konkrétních materiálů.

Pokud systém před další aplikací vyžaduje mechanické zdrsnění povrchu, použiji buffer nebo jemný pilník.

Samotná absence výpotku však ještě není důkazem, že další vrstva nemůže přilnout.

U stavebního materiálu proto většinou není důvod výpotek mezi vrstvami stírat, pokud to technologický postup nevyžaduje.

U barevných gelů může být situace jiná například tehdy, když potřebuji povrch připravit pro další malování nebo konkrétní nail-art techniku.

A jak je to s bezvýpotkovými materiály?

Bezvýpotkové produkty jsou formulovány tak, aby po správné polymerizaci nezůstávala běžná lepivá povrchová vrstva.

Jakým způsobem je tohoto výsledku dosaženo, závisí na konkrétním složení materiálu.

A tím se vlastně vracím ke svým pokusům.

Pokud vezmu dva bezvýpotkové produkty, vytvrdím je v podobné tenké vrstvě a jeden při ohnutí praskne, zatímco druhý pruží, je krásně vidět, že informace „bez výpotku“ sama o sobě nevypovídá o tvrdosti nebo pružnosti materiálu.

Znamená bezvýpotkový gel, že ho můžeme nanést jakkoli silně?

Ne.

A tady je důležité oddělit dvě věci.

Bezvýpotkovost nám říká něco o výsledném povrchu materiálu, nikoli o doporučené tloušťce jeho aplikace.

U světlem vytvrzovaných materiálů řešíme vlastně dva opačné problémy.

Na povrchu je kyslík, který může polymeraci tlumit. To je nejvýraznější právě u velmi tenkých vrstev vystavených vzduchu.

Směrem do hloubky zase řešíme průnik světla.

Fotopolymerizace je v hloubce limitována absorpcí světla, a proto může mít silná vrstva jiný stupeň konverze nahoře a uvnitř.

Právě proto mi dnes dává velký smysl jedna praktická poučka:

Bezvýpotkový barevný nebo nail-art gel určený výrobcem pro tenkou aplikaci bych nezačala používat jako stavební materiál jen proto, že se mi líbí jeho konzistence, barva nebo tvrdost.

Ne kvůli tomu, že nemá výpotek.

Ale proto, že jeho složení a fotoiniciační systém mohou být navržené pro určitou tloušťku aplikace.

U pigmentovaných produktů je to ještě důležitější, protože pigmenty a další složky mohou ovlivňovat průchod světla a polymeraci.

Obecně jsou typ a koncentrace fotoiniciátoru, intenzita a vlnová délka světla, viskozita a další parametry formulace významnými faktory polymerace.

UV/LED světlo musí proniknout celou aplikovanou vrstvou a aktivovat fotoiniciační systém v dostatečné míře i v její hloubce.

Čím je vrstva silnější a čím více světlo absorbuje nebo rozptyluje její složení, například pigmenty nebo další plniva, tím více záleží na konkrétní formulaci, lampě a technologii vytvrzení.

Suchý povrch ještě neznamená správně vytvrzenou celou vrstvu

Bezvýpotkový barevný nebo nail-art gel určený pro tenkou aplikaci bych proto nenanášela v silné vrstvě jen proto, že jeho povrch po vytažení z lampy působí dokonale tvrdě a vytvrzeně.

Pochopitelně jsem na to přišla i prakticky.

Při práci se vzorky na „lízátka“ jsem jednou neohlídala tloušťku vrstvy, protože jsem chtěla mít vzorky rychleji hotové.

Ne ihned, ale až po nějaké době se mi vrstva gelu uvnitř tipu zkrabatěla, přestože bezprostředně po dokončení vypadala v pořádku.

A právě zde vidím velké úskalí ve snaze pracovat s gel laky v jedné silnější vrstvě.

Může se to stát u výpotkového úplně stejně jako u bezvýpotkového produktu.

Proto doporučuji gel laky aplikovat v tenkých vrstvách a respektovat technologický postup výrobce.

Krytí a tloušťka vrstvy nejsou totéž

Chápu, že dnes je velký požadavek na kryvost.

Jenže kryvost a tloušťka vrstvy nejsou totéž.

Vývoj UV/LED materiálů jde velmi rychle dopředu. V posledních letech jej navíc výrazně ovlivňují změny evropské legislativy a s nimi související reformulace produktů.

Výrobci hledají nové kombinace surovin a fotoiniciačních systémů a zároveň se snaží zachovat vlastnosti, které od moderních materiálů očekáváme:

• dobré krytí,
• příjemnou aplikaci,
• stabilitu odstínu,
• spolehlivou polymerizaci.

To, že dnešní gel lak dokáže krásně krýt už v první tenké vrstvě, ale neznamená, že můžeme dvě tenké vrstvy nahradit jednou silnou.

Při polymerizaci potřebujeme, aby světlo proniklo materiálem v dostatečné míře.

U silnější vrstvy, a zejména u výrazně pigmentovaných odstínů, může být průchod světla do hloubky omezený.

Povrch přitom může působit pevně a u bezvýpotkového produktu dokonce dokonale suchým dojmem, aniž by nám tento vzhled sám o sobě potvrdil správnou polymerizaci materiálu v celé jeho tloušťce.

„Vždyť už první vrstva perfektně kryla“ není důvod nanést ji silněji.

Krytí nám říká něco o optických vlastnostech produktu. Neříká nám, že jej můžeme aplikovat v silnější vrstvě.

Možná tedy paradoxně platí, že čím dokonalejší materiály máme k dispozici, tím důležitější je nezaměňovat jejich lepší uživatelské vlastnosti za možnost obejít technologii aplikace.

Bezvýpotkový povrch může být trochu zrádný

U výpotkového produktu lepivý povrch očekáváme.

U bezvýpotkového získáme krásný, hladký a často lesklý povrch, který nás může svádět k pocitu, že je všechno dokonale vytvrzené.

O tom, co se stalo v celé hloubce materiálu, nám ale samotný povrch neřekne.

Suchý povrch tedy ještě není důkazem správné polymerizace celé vrstvy.

Musím zmínit i jednu starší zkušenost z praxe.

Přestože se výpotek z klasických barevných gelů mezi vrstvami běžně nestírá, i já jsem ho kdysi občas setřela, například když jsem potřebovala dále malovat.

A právě díky tomu jsem někdy zjistila, že barevná vrstva nebyla dostatečně vytvrzená.

V takovém případě nezbývalo než chybu opravit.

Výpotek ale někdy umí i pozlobit

Výrazný a poměrně tekutý výpotek může při nanášení další barevné vrstvy ovlivnit její chování.

Při práci můžeme pozorovat například jiné rozložení pigmentu nebo zdánlivé „ředění“ další vrstvy.

To se může dít u barevných gelů stejně jako u tenkovrstvých lesků.

Stejně tak není dobrým univerzálním pravidlem setřít výpotek vždy, když ho vidíme.

Setřením totiž měníme povrch, na který budeme nanášet další materiál.

Proto bych se místo automatického „setřít nebo nesetřít“ vždy ptala:

Co na tuto vrstvu přijde dál?

Jiná situace bude před další konstrukční nebo barevnou vrstvou a jiná po závěrečném lesku.

A v nail artu? Tam může být výpotek pomocník

Lepivou povrchovou vrstvu nemusíme vnímat jen jako něco, čeho se potřebujeme zbavit.

V nail artu ji můžeme cíleně využít například pro:

• některé fólie,
• jemné třpytky,
• pigmenty,
• další efekty.

Jindy chceme přesný opak.

Bezvýpotkové materiály jsou praktické u technik, kde potřebujeme po polymerizaci suchý, hladký a přesně definovaný povrch, například u některých linek, ornamentů, chromových efektů nebo dalších vrstevených dekorací.

Takže opět:

Nejde o to, zda je výpotek dobrý, nebo špatný. Jde o to, co právě tvoříme.

A co naše staré „nechte výpotek vychladnout“?

Kdo pracuje s gely dlouho, možná si vzpomene na doporučení po vytažení ruky z lampy chvíli počkat a teprve potom setřít výpotek ze závěrečného lesku.

Dělaly jsme to například i u některých výpotkových lesků a mnohé nehtařky tento postup používají dodnes.

Jenže opravdu „chladne výpotek“?

Tady už bych byla s vysvětlením opatrnější.

Samozřejmě že se povrch po vytažení z lampy ochlazuje. Otázkou ale je, zda právě ochlazení výpotku je skutečnou příčinou toho, co v praxi pozorujeme.

Nejde jednoduše říct, že výpotek potřebuje „vychladnout“.

Spíše se jedná o technologický postup související s konkrétní vlastností produktu a stavem povrchu bezprostředně po polymerizaci.

Proto má i zde před obecnou poučkou přednost doporučený postup výrobce konkrétního produktu.

U našeho Brilliant Glanz Exclusive, který patří mezi stálice výpotkových lesků, například tento postup z praxe doporučujeme.

Podobné je to s fóliemi

Podobnou zkušenost máme při obtiskování fólie přímo do výpotku.

Pokud ji aplikujeme krátce po polymerizaci, bývá přenos velmi dobrý.

Když necháme povrch delší dobu stát, může se fólie obtiskovat podstatně hůře.

V praxi jsme často říkaly, že výpotek „chladne“.

I tady je ale dobré oddělit naše dlouholeté praktické pozorování od chemického vysvětlení.

To, že se vlastnosti povrchu po polymerizaci v čase mění, ještě neznamená, že příčinou je pouze samotné ochlazení výpotku.

Výsledný efekt může souviset se stavem a složením povrchové vrstvy, pokračujícími ději po ukončení osvitu, teplotou materiálu i dalšími vlastnostmi konkrétní formulace.

Pro nás je praktický závěr jednoduchý:

Pokud chceme výpotek využít pro přenos fólie, pracujeme s ním v okamžiku a způsobem doporučeným pro daný materiál.

Je to další krásný příklad toho, jak jsme se v praxi naučily, co funguje, ještě dávno předtím, než jsme potřebovaly vědět proč.

Co si tedy z výpotku můžeme skutečně vyčíst?

Především bych podle něj neposuzovala:

• kvalitu produktu,
• tvrdost,
• pružnost,
• kryvost,
• ani celkovou mechanickou odolnost.

Při výběru materiálu bych začala úplně jinde:

• Co od materiálu potřebuji?
• Stavím?
• Zpevňuji přírodní nehet?
• Nanáším barvu?
• Maluji tenké linie?
• Chci aplikovat fólii, pigment nebo chrom?
• Potřebuji další vrstvu?
• Nebo jde o konečný povrch?

Teprve potom pro mě začne být informace o výpotku opravdu užitečná.

Co si z toho odnést do salonu?

• Bezvýpotkový neznamená automaticky tvrdý nebo křehký.
• Výpotek není automaticky známkou špatného vytvrzení.
• Výpotek není jediným mechanismem mezivrstvové přilnavosti.
• Bezvýpotkovost neříká nic o tom, jak silnou vrstvu můžeme aplikovat.
• Krytí a tloušťka vrstvy nejsou totéž.
• Suchý povrch bezvýpotkového produktu nepotvrzuje správnou polymerizaci celé vrstvy.
• Výpotek může být při nail artu nevýhodou i velmi užitečným pomocníkem.
• Vždy má přednost technologický postup výrobce konkrétního materiálu.

FAQ: nejčastější otázky o výpotku

Je výpotek známkou špatně vytvrzeného gelu?

Ne automaticky. U materiálu formulovaného jako výpotkový je lepivá inhibiční vrstva očekávanou vlastností povrchu po polymerizaci.

Musím výpotek mezi jednotlivými vrstvami vždy stírat?

Ne. Pokud to technologický postup konkrétního systému nevyžaduje, mezi jednotlivými vrstvami modelace se výpotek běžně automaticky nestírá.

Je bezvýpotkový gel tvrdší než gel s výpotkem?

Ne nutně. Dva bezvýpotkové produkty mohou mít po vytvrzení velmi odlišnou tvrdost, pružnost i křehkost.

Mohu bezvýpotkový barevný gel nanést v silnější vrstvě?

Bezvýpotkovost sama o sobě neříká nic o doporučené tloušťce aplikace. Pokud je produkt určený pro tenkou vrstvu, je potřeba tento technologický postup respektovat.

Proč se fólie někdy lépe obtiskne do čerstvého výpotku?

Z praxe víme, že vlastnosti povrchu se po polymerizaci mohou v čase měnit. Proto je při práci s fólií nejlepší řídit se konkrétním postupem doporučeným pro daný materiál.

Shrnutí: výpotek je jen jedna informace o materiálu

I po více než dvaceti letech práce s UV/LED materiály můžu vzít dva produkty, o obou říct „jsou bez výpotku“, vytvrdit je vedle sebe a zjistit, že jeden při ohnutí praskne, zatímco druhý se ohne.

Výpotek je tedy jen jedna informace o materiálu.

Není to návod k tomu, jak se bude celý materiál chovat.

Proto nestačí vybírat gel podle jediné vlastnosti.

Důležitější je vždy vědět, co od materiálu očekáváme, k čemu je formulovaný a jaký technologický postup pro něj výrobce doporučuje.

Autor článku

Tento článek připravila Lucie Králová a odborný tým DENATO na základě více než dvacetiletých zkušeností s UV/LED materiály a profesionální salonní praxí.

Aktualizováno

Článek byl aktualizován podle aktuálních poznatků a profesionálních postupů v oboru nehtové modeláže.